V termínu mezi 29. září a 3. říjnem byla na programu další akce mikroprojektu "Mluvíme jedním jazykem", který je spolufinancován Evropskou unií, z prostředků Fondu mikroprojektů, spravovaného Regionem Bílé Karpaty. Odjezd byl naplánován na 12 hodin. Po několikahodinové cestě jsme dorazili do Liptovského Mikuláše. Přesněji do penzionu ABA HOUSE Stana Repčeka, kde byla ubytována většina naší výpravy. Zbytek byl rozset po sousedních penzionech. Po příjezdu a chutné večeři byl na programu turnaj v bleskové hře na 5 minut + 3 vteřin na tah. Toho se bohužel zúčastnil ze slovenské strany jenom Vlado Jacko, Stano Repček a Karol Pekár. Vítězem jsem se stal já s 8 body, když jsem jedinou prohru ve vyhrané pozici s věží míň prohrál na čas s Karlem Záleským. Druhé místo obsadil Vlado Jacko se 7 body a jako třetí byl Karel Záleský s 6,5 body. Výsledky turnaje na níže uvedeném odkaze. Po vyhlášení vítězů se všichni zúčastnění začali věnovat aktivitám dle libosti. Ti starší pomáhali Stanovi likvidovat tekuté zásoby jeho baru, já a mladší generace jsme k tomu ještě hráli poker, oblíbené to doplňkové hry mnohých šachistů. Druhý den byl na programu celodenní výlet do Tatralandie. Po snídani, na které se překvapivě po dlouhé noci sešli všichni, i přestože se některým nevstávalo zrovna jednoduše, jsme vyrazili směr největší aquapark ve střední Evropě. Teda jestli se nepletu. Určitě největší na Slovensku. Tady dělal každý, co se mu líbilo. Někdo jezdil na tobogánech, jiný si užíval teplých lázní. Došlo i k zápasu ve vodním volejbale. Po návratu z Tatralandie a večeři byl na programu lehčí nácvik "živých šachů" ve společenském sále v Ondrášové. Moc jsme se toho nenaučili, ale moc to nevadilo, aspoň byl větší prostor pro vlastní fantazii v soubojích. Po návratu ze sálu, kde se odehrával nácvik, se starší část výpravy opět věnovala nabídce baru, zejména výborné borovičce. Já pro mladistvé a ty, co neměli na borovičku chuť, uspořádal turnaj v Holanďanech. Týmy jsme si sami vybrali. S plným počtem bodů vyhrál tým ve složení Vavřínek ml., Nábělek. Následován dvojicí Rakús, Suchánek. Liptováci s naším fotografem Jirkou Sovadinou ještě před 20 hodinou vyrazili na vlakové nádraží přivítat 2 členy úspěšné Slovenské reprezentace na právě skončeném Mistrovství Evropy mládeže, které se hrálo v Gruzínském Batumi. Karolína Turková vybojovala na tomto turnaji 3 místo a Ondřej Mráz 8. místo. Nejlepší výsledek zaznamenal Viktor Gažík, který svou kategorii na ME suverénně vyhrál, ale protože nebydlí v Mikuláši, tak na svou chvíli slávy musel počkat až do soboty. Třetí den ráno byl naplánován společný trénink ve středisku volného času v Liptovském Mikuláši. Skupiny se rozdělily podle ela na skupinu pod elo 1600 pod vedením Juraje Ivana a nad elo 1600, kterou vedl Petr Paleček. Výklad byl velmi kvalitní a určitě pomůže dalšímu rozvoji zúčastněných hráčů. Trénink skončil ve dvanáct hodin a my se přesunuli do nedaleké pizzerie Nay, kde jsme si vychutnali oběd v podobě pizzy a někteří v podobě guláše. S plnými břichy jsme vyrazili do Ružomberoku na hlavní část dne a to "Živé šachy" na křižovatce jantarových cest, které tudy vedly ve středověku. Program začal šachovým soubojem Ružomberčanů proti Ružomberčankám. Počasí nebylo nejteplejší, ale naštěstí nepršelo. Po tuhém boji získaly vítězství na svou stranu ženy. Následovalo představení šermířů z Espady, kteří ukázali skvělé rytířské souboje a člověk se opravdu cítil jako ve středověku. Dále se představila divadelní skupina Miro Kasprzyka s představením Drevení rytieri a pak už přišel čas na nás a naše Slovenské partnery se Živými šachy. Moderování se ujali tentokrát poprvé společně dva výborní baviči Dušan Štric a Mikuláš Bocko. Při převlékání se některým nepovedlo dostat napoprvé do kostýmů, ale nakonec při použití větší síly se to povedlo všem. I mě.  Jako vůdci živých šachů usedli za šachovnici za bílé Karolína Turková, bronzová z letošního mistrovství Evropy dívek do 16 let a za černé Monika Motyčáková, několikanásobná mistryně Slovenska v mládežnických kategoriích a rodilá Ružomberčanka. Moderátoři byli tak přesvědčiví, že když jeden z nich prohlásil, že "poteče ", tak se nejmenší představitel pěšáka rozplakal. Nakonec ho ale uklidnili, že je to jenom jako. Po tvrdém boji, kdy z šachovnice zmizely skoro všechny figurky se Karolína v prohrané pozici vzdala. Představení se velice líbilo a diváci nás odměnili obrovským potleskem. Po návratu do Liptovského Mikuláše měl být původně na programu bowling, ale nějak nám zrušili rezervaci, a tak byl náhradní večerní program ve znamení zábavy v centru města, kde se někteří členové týmu pokoušeli v doprovodu výborné kapely o tanec a někteří o navazování nových kontaktů se Slovenskými děvčaty. Někteří o obojí a někteří dokonce úspěšně. Návrat o půl čtvrté ráno byl tak akorát. V sobotu jsme se rozdělili na 2 skupiny. Turisty, kteří vyrazili do hor, a šachisty, kteří se zúčastnili sobotního Grand Prix v centru volného času. Turisti se vydali zdolávat Tatranské vrcholy, šachisti zdolávat duševní mety. Hlavní turnaj byl pro děti do 14 let. Vyhlášeny byly jednotlivé kategorie podle věku samostatně. Vítězem celého turnaje a nejsilnější kategorie do 14 let se stal k naší velké radosti náš Honza Gurecký. Je vidět, že mu tyto akce značně prospívají v trvalém výkonnostním růstu. Neztratili se ale ani ostatní, i když medailových pozic nedosáhli. Souběžně se hrál turnaj starších a doprovodů. Tady jsem i přes značnou únavu zvítězil s jedinou půlbodovou ztrátou v posledním kole. Výsledky turnaje zde. Jako překvapení od organizátorů obou turnajů bylo, že ceny všem vítězům předával již výše zmíněný supertalent Liptovské šachové školy, čerstvý Mistr Evropy do 10 let, Viktor Gažík. Sám chtěl v turnaji hrát, ale otec mu to prý po tak náročném turnaji zakázal. I Mistr Evropy potřebuje odpočinek a regeneraci, aby si výkonnost udržel trvale. Večerní program byl ve znamení odloženého bowlingu, kde jsme se sešli zatím v nejhojnějším počtu ze všech akcí. Bylo nás tam 18, a tak jsme obsadili všechny 4 dráhy. Nejlepší hru sehrál tentokrát Michal Suchánek, který nahrál velmi dobrých 152 bodů následován Velkým dolnobenešovským bossem R. Vavřínkem se 148 body. Bowling skončil o půl noci. Většina šla hned po návratu spát, ale část výpravy ještě pokračovala několik hodin v likvidaci posledních domácích zásob. V neděli jsme se už všichni na snídani nesešli. Někteří radši dospávali, co za pobyt zameškali. Po snídani byl na programu poslední turnaj a to v bleskové hře. Konečné pořadí 1. Marek Nábělek 8,5, 2. Marťo Mráz 7,5 a 3. Jirka Sovadina 6. Před obědem, už v plném počtu, došlo k vyhlášení vítězů a předání účastnických diplomů. Po obědě jsme se vydali zpět domů. Poprvé se i nad Liptovským Mikulášem objevila jasná obloha bez mráčků a všichni se shodli, že by při takovém počasí zůstali nejraději ještě pár dní. Smůlu měl při zpáteční cestě nejrychlejší řidič výpravy Jirka Schromm, který pár set metrů před hranicemi dostal pokutu za překročení povolené rychlosti. Byl už bez tvrdé měny, a tak si ji musel opatřit ve směnárně. Stačil jsem ještě rozeslat SMS zprávy o této kontrole, a tak ostatní už jeli v daném úseku předpisově. Ani tento problémek nám ale nepokazil zážitek ze skvělé akce na Slovensku, kterou jsme si opravdu užili. V galerii na těchto stránkách najdete fotografie z celé akce. Myslím, že se všichni zúčastnění těší na následující, bohužel již poslední akci mikroprojektu. Tato proběhne v Opavě od 29. do 31.10.2010 a touto akcí budou zakončeny všechny aktivity mikroprojektu "Mluvíme jedním jazykem - Hovoríme jednou rečou".