Dnešním dopoledním sedmým kolem byla ukončena sportovní část soustředění členů ŠK MSA ve středisku SKI Armaturka ve Starých Hamrech. Co tomu předcházelo. Letošní ročník, nevím kolikátý již, já si vzpomínám na svůj první výlet na Hamry někdy kolem roku 1973, byl zcela odlišný od těch předcházejících. Ta hlavní odlišnost byla v tom, že nasazování hráčů do startovní listiny (14 borců) neproběhlo jak je zvykem, pomocí nejvyššího ELA, ale na přání pana VB, že nikdy nebyl nazasený v turnaji jako první, byla použita digitální osobní váha a borci se před turnajem museli převážit. K zjištěné hmotnosti pomocí váhy bylo každému přidáno 2000 bodů. Na startovní listině vidíme, že největší váhovou kategorií byl první den pan Hovůrek, ale to jen proto, že švindloval a po telefonu nahlásil svoji hmotnost z mladých let (120 kg). Po pátečním dojezdu ráno byl převážen a i když na sobě měl namšestráky a tenisky, vyšlo to jen na 114 kg. Na druhou stranu nebyl sám kdo se snažil manipulovat s nasazením. Spousta borců stačila před zahájením turnaje sníst večeři, vypít až pět piv aniž by použila toalety, což pak mohutně napravovali po zápisu do startovní listiny. Třeba pětipivový Lory si přidal tajně do kapsy ještě půllitr fernetu, který mu byl za ten podvod znárodněn. Pan Vavřínek Pavel (Radomír) dnes ráno prohlásil, že na velké straně nebyl čtyři dny, a to jen proto aby docílil té správné hmotnosti. K jeho dobru jen to, že na váhu šel naboso! Po tom, co topiči vybuchl kotel (klasika, co přijedem na Hamry je zde deštivo a velmi chladno) jsme si nebyli jisti, zda-li to byl kotel nebo pšouknutí pana Radomíra. Zajímavý byl pohled na svídidla v hrací místnosti (zabudovaná v sádrokartonu), ze kterých se před prvním kolem vyvaloval dým a již jsme chtěli volat hasiče, načež se pan Radomír přiznal, že to jsou jeho plyny, které se snažil před turnajem někde schovat. Dalším důležitým prvkem turnaje jsou křestní jména. Bylo hodně Pavlů a aby jich bylo ještě více, byla použita u hráčů jména biřmovací. Mše svatá ale nebyla, není čas, protože čertovy obrázky mají přednost. Zde v této disciplýně jasně vede Rákosníček a Lorymu jsem musel již dělat bankéře, protože neměl dnes ráno ani na autobus domů. Jeho Hanka jej má letos na háku, asi se poškorpili. Taky nerostou houby. Všude mokro a nic. Tak jsme s malým bosem Mišou odjeli kolmo včera na Bílý kříž a nakonec se sešoupli až na Visalaje. Rákosníček má zde kolo rovněž, ale včera měl dle jeho sdělení dvojí vidění, což jej způsobilo neschopným sednout na bicykl. Hubu jsme si kamenitou cestou nenabili a tak dnes odpoledne, pokud se mraky stáhnou a déšť ustane, chceme zdolat horu Lysou. Ze své pozorovatelny jsem právě zaslechl řev pardálů z hlavní chaty, asi zajímavá karta...anebo někdo další oškubaný?