Náš odjezd byl stanoven na 8:30 od štiky. V pátek jsem ještě u velitele vozu podával návrh posunout odjezd na 8:45, což ovšem nebylo sice nebylo akceptováno, ale nakonec bylo v reálu provedeno, když se po patnáctiminutovém čekání Radim objevil s vozem na zastávce přesně v mnou zamýšlený čas. Do hrací místnosti jsme i přesto dorazili asi v 9:35, takže rezerva byla více než dostatečná. <br> V 10:00 zahájila rozhodčí paní Sikorová zápas s přáním, že se snad nevyskytnou žádné komplikace, což se také nakonec potvrdilo - zápas proběhl v poklidné atmosféře a v rámci fair play bez jakýchkoliv sporů. <br> Jako první byla ukončena partie na druhé šachovnici. Zdeněk se svým soupeřem, kterým byl mladý a nadějný Fargač (2069) po úvodních tazích 1.e4 e5, 2. Jc3 Jf6 3. Jf3 Jc6, usoudili, že pozice je naprosto vyrovnaná a na návrh mladého soupeře se dohodli na remíze. Od té doby mohl Zdeněk pouze sledovat boj svých kolegů a morálně je podporovat v cestě za vítězstvím v zápase. <br> Druhou půlku přidal Luboš v souboji s Juroszkem (2005) a tento půlbod rozhodl celý zápas. Od této chvíle totiž mohl Luboš úspěšně koučovat probíhající zápas, počítat všechny eventuality v probíhajících partiích a burcovat spoluhráče k podání maximálního výkonu. Takže před tímto taktickým výkonem je opravdu potřeba smeknout. :) <br> Dlouho netrvala ani partie na třetí desce, kde válčil černými figurami Mirek proti svému už tradičnímu soupeři, kterým byl K. Mitura (2120). V úvodní fázi partie nabídl Mirek remízu a Karel, který by ji pravděpodobně nabídl sám během několika málo tahů, ji s radostí přijal a okamžitě se ponořil do studijních materiálů, které si s sebou na zápas jako vzorný student přinesl. <br> Protože tyto remízy proběhly v celkem rychlém tempu, začalo mě zajímat, kdo a kde bude zápas rozhodovat. Pak mě napadlo že já to asi nebudu, takže když zazněla nabídka remízy od p. Schoupala na poslední šachovnici, řekl jsem si že už je to opravdu dost komické, ale proč bych i já nemohl soupeři "podstrčit" nabídku na smír?! Skutečně jsem tedy v 11. tahu soupeři remízu nabídl - jako důkaz, že o ní docela seriózně uvažoval by jistě posloužilo kolečko, které věnoval obhlídnutí terénu, a po kterém se vrátil k partii se slovy, že "musí hrát". Společně jsme pak s panem Babulou (2300) provedli ještě asi 10 tahů, než jsme se na remíze skutečně dohodli. Tentokrát už ovšem v jasně rovné pozici, která nenabízela mnoho perspektiv za žádnou stranu. Po 4 ukončených partiích byl teda stav zápasu vyrovnaný, 2 - 2. <br> První rezultativní výsledek se zrodil v partii na páté šachovnici, kde se utkal Jarda s Kvíčalou (2035) a po nepříliš povedeném zahájení se dostal do nepříznivých zápletek ve střední hře. Z těch se dostal bohužel jenom za cenu dvou pěšců a koncovka V+S proti V+S už mnoho možností nenabízela. Tým soupeřů se tedy ujal v zápase vedení 2 - 3. <br> Nepříznivý stav zápasu srovnal na 8. šachovnici hrající Ruda. Proti p. Schoupalovi (1987) hrál od začátku bílými figurami nekompromisně na výhru, dokonce i nějakou tu remízovou nabídku odmítl. Minimálně 2x se mohl po svých vážných nepřesnostech dostat do problémů, soupeř jich ovšem nevyužil a sám se několika vážných nepřesností dopustil, mj. disponoval "nádherným" střelcem, uvězněným na poli a8, který také přispěl k jeho neodvratné porážce, když někdy kolem 37., 38. tahu překročil v dosti špatné pozici čas. <br> Stav zápasu byl nyní vyrovnaný a zbývaly nám partie na 4. a 7. šachovnici, které měly obě docela zajímavý průběh. Na 4. desce rozehrál Valtr s Malyrzem (2007) standardní zahájení, partie přešla po hromadných výměnách do střelcové koncovky, která byla díky volnému a-pěšci možná trošku výhodnější pro soupeře. Však mu taky Valtr nabízel remízu, tu ale nechtěl jeho soupeř vzhledem k vývoji zápasu přijmout. Pak se ale dopustil několika vážných chyb a aby neriskoval prohru v koncovce střelce proti třem valícím se pěšcům našeho Valtra, spokojil se raději s opakováním tahů (které musel Valtr akceptovat). Stav zápasu byl nyní vyrovnaný - 3,5 - 3,5 a stejně jako minule rozhodovala poslední partie o tom, kdo si odnese 3 body, nebo zda se body budou dělit. Radim na 7. šachovnici černými (jiné barvy u něho nepřichází v úvahu) rozehrál svoji oblíbenou Holandskou a pouze díky přesné hře soupeře se mu nepodařilo ze zahájení vytěžit nějakou znatelnější výhodu. Hra se také poměrně rychle přesunula do koncovky, kde na obou stranách dominoval střelec spolu s několika pěšci. Po dlouhém manévrování, kdy byl Radimův soupeř, p. Maroszczyk (1955) pod neustálým tlakem, se našemu hráči podařilo využít několika drobných nepřesností v této složité koncovce a partii pak již zkušeně dovedl do vítězného konce za netrpělivého přihlížení čekajících kolegů. Zápas byl tedy rozhodnut a z Třince si naše družstvo veze cenné vítězství v poměru 4,5 - 3,5... (!) <br> Na tiskové konferenci v radostné atmosféře byly zanalyzovány zajímavé situace ve vybraných partiích a u piva se všichni dobře pobavili, což je myslím motivace i do hraní dalších zápasů, protože kolektiv v DB nikdy nezklame! Takže příště, pánové, si doma vyšlápneme na Kopřivnici a potom to opět u pivečka pěkně oslavíme! PR