Pátek odpoledne se to tady začalo sjíždět ze všech koutů republiky. A tak jsme si potřepávali packou se spoustou známých tváří. I přišlo na trunk až tak moc, že jsem musel doobjednávat. V podvečer jsme navštívili i horní křídlo osazené jižní a severní Moravou. Tam někteří měli s sebou i své tchýně na své spasení. Nakonec dnešní ráno devátého března se neodlišovalo od rána předešlého dne-venku bílý hnus. Za to již od deseti dopoledne začal provoz pod okny jako na Václaváku. Po zvážení, zda-li na kopec či ne, byl na programu denní tisk a hodinovka v mlze a pád do náruče Marku Nábělkovi, který se právě soukal z vlaku. Po návratu na pokojík už jsem měl obavu, co je se strýčkem Tomem a tak jsem pověřil životní družku, ať brnkne, kde kuřimáci jsou. No, Tomáš byl probuzen ze zdravého spánku a během minuty byl na pokojíku, aby dopoval, což se mu stalo osudným v partii s Nábělkem. Teď si líže rány a Anička raduje z první jedničky. Ale co ještě ta Anička: sedíme s Matoušem s radkem v ruce a Anička za hodinu hraní se najednou objevila v restauraci, že hledá tátu. No, holka už ví, kde tatíka jistojistě hledat. Jistota se tentokráte neukázala jistotou, neboť Tom ještě seděl za šachovnicí. Ale vychována je výborně!