V neděli, jako den třetí MČR těch starších, nás některých v Koutech přivítalo ráno v osm lehkou oblačností a jiné zase těžkou hlavou. Co naplat, třidvatrojka má stále své kouzlo i po těch létech. Vedle v pokojíku se den večer konalo uzavřené zasedání bafuňářů kraje moravskoslezského a před dveřmi hlídkoval osobní tajemník jednoho z nich, který ani za boha nikoho nepovolaného nevpouštěl dovnitř. Jaký byl program se mi nepodařilo zjistit ani v neděli v deset, kdy účastníci krajského jednání přicházeli na jednání svazové na šestistovku. Všichni jako hroby, tak se těšme, co z toho vyleze. Našeho benešovského zástupce jsem potkal jen na schodišti. Asi měl hodně povinností, neboť ráno se na čtyřistaosmnáctku nedostavil aniž zdůvodnil proč. Večer v sobotu dorazil z Prahy pán s knížkami, ale protože mi nechce stále dodat dydyškovskou strategii, tak jsem mu odmítl pomoci s krabicemi knih a nechal jej trápit se samotného. V neděli to sluníčko vydrželo asi do devíti a tak to nebylo ani na lyže ani na procházku a tak jsem se uchýlil na třistačtverku, kde máme další benešovský horký brambor a to holky Vavřínkovy s jejich psychicky silně odolným tátou, který to letos postavil na Jágrovi. Spolu s moji hlídačkou ale stačili udělat jen jedno kolo, neboť dorazil pan trenér a museli jsme padat. Další zašívárnou byl stánek s knihami. Blažka ze mne umírala při výběru literatury, o které mi pak synek řekne, že je to tak dobré na podkládání noh od stolu. Vybral jsem si Dvoreckého v originále, první díl, neboť na druhý se již v knihovničce práší několik let. Nic z toho. Podmínkou nákupu byly oba díly. A pak hurá na rekonvalescenci domů. Tak abych stíhal on-line. No, je pravdou, že do doby než jsem spustil motor, to byly nervy a pak si říkám, když vidím od Aničky Jg4 a h3, tak je to v pytli! A bylo. Aničko, ten Je4 se povedl, moc. Moc hezká partička tak v pondělí by mohlo být repeté. Tátovi Tomovi doporučuji ponechtat jeho parketu, vypadá to, že raketový nástup se nekonal. Tak doufejme, že nebudu muset po pondělku chodit v Benešově kanálama, neboť jsem KND opustil a návrat plánuji o týden později. A na čtvrté lajně se rozhodovalo, hodně smůlovatě pro bílého, i v juniorech. Za tři tahy po nabídce smíru ze strany černého přehlédnutí bílého a nekompenzovatelná ztráta dámy.