Jako sedlák u Chlumce dopadl dvoutisícovník Lumír. Já jakbysmet a to nemám žádné rapid elo. Ne, že by tak vysoké neexistovalo, ale ještě jsem se k němu nedopracoval a vypadá to do budoucna dost málo nadějně. Trochu válel Pavel a udělal i nějaký ten skalp. Za to Matouš na tom byl stejně jako já. A to mu Lumo spustil remízku. Sic nedobrovolně, ale dal. Možná, že jsem Matouše rozhodil zkraje hned já svým požadavkem na něj, že pokud si nesundá modré triko propagující Slezan Opava, tak jsem sice slíbil, že jej do Bílovce dovezu, ale nikde jsem se nezmínil o tom, že jsem se zavázal jej svézt i zpět. V prvním kole vidím, Matouš sedí v šedém tričku. V konci turnaje dostal ještě jedno varování, že pokud bude přede mnou, tak jede autobusem. A Pavel, že pokud nebude přede mnou, tak zpátky sedá za volant místo mne. Poslechli i v tomto případě, chlapci. Bílovec nás ráno přivítal lehkými mraky. Na shodišti kulturáku už postávali natěšení staříci, se kterými jsem se zdravil jako na běžícím páse. První překvápko na nás čekalo hned na začátku. Krásný vzdušný hrací sál, bar vlevo, bar vpravo, restaurace uprostřed. A za jedním barem paní referentka, která vařila preso z automatu a rozdávala tři druhy bíloveckých koláčků. Gratis. Restaurace nabízela i velmi slušná meníčka a gulasch suppe za vynikajících třicet korun. K turnaji: stejně jako v Koutech i v Bílovci jsem začínal hodně vepředu. Los pro první kolo a první šachovnici mi přeidělil IM Pláta. nezahrál si ani jeden z nás. Turnaj skvěle kočíroval pan Palovský. S přehledem si hlídal možné problematické hráče a řešil menší rozepře. Měl jsem pocit, že všichni spolupracovali a nikdo neprudil. No, mě třeba dvakrát doplňoval dvě minuty a jednou se dle matouše seknul v rozhodnutí tahu figurou soupeřem. Soupeř mi sáhl na bělopolného střelce, ale postavil je na černé pole. Reklamuji. Dostávám dvě minuty. Soupeř bere černopoláka a staví na totéž stejné pole. Reklamuji, požaduji tak bělopolákem. Pan rozhodčí stanoví verdikt: je to ok. Matouš říká, že zde rozhodnutí sudího je mímo mísu. Já si to myslím taktéž, ale nechtěl jsem prudit, což se mi vymstilo tím, že jsem nechal soupeře vyhrát. Trochu vzdruchu bylo i u partie Zwardoň-Plát, kdy oba tahali vším co se dalo, převraceli v časovce figurky a pak po sobě vyjeli jako psi. Naštěstí pan Palovský bedlivě hlídal. A i přes to, že Zwardoň měl partii jasně vyhranou, v časovce to nezvládl, spadl mu praporek kdy měl krále a střelce a soupeř krále a věž a rozhodčí konstatoval jeho prohru. Pak to vydýchával s Kristýnou a neuměl pochpoit, že věž může matit, samotný střelec nikdy. Za čas ale vychladl, jako mnozí jiní. Trochu kaňkou byly časové skluzy v turnaji a to jednak díky nahlašování výsledků, tak i tolerancí k později nastoupivším k partii. Smutný byl i závěr, kdy na sále moc lidu nezbylo, to by mne jako pořadatele žralo, že mi partia odešla, aniž si vyslechla redu starosty. Zasloužil si to. Dobrý turnaj, chlapci porubáci. Výsledky: http://chess-results.com/tnr120605.aspx?lan=5&art=1&rd=9&flag=30&wi=821