Z benešovských domorodců ani jeden neměl dostatek drzosti, aby to v áčku zkusil a tak se odvážlivci a drzouni nasoukali do OPENU bé. Důchodcovskou kategorii cé z našich nikdo nenavštívil, ačkoliv se klubem již míhá spousta jedinců s přiznaným měsíčním paušálem. My drzí, tj. Míša kulička, Jarda melda, já, Pavel a Terezka z kolowratů, jsme to riskli. Terezka ode dneška (včera turnaj v Polsku), Pavel od pondělí (liga mládeže). Kromě nás lze na sále potkat i polobenešováky Šnytlíka, který zapomněl, že je autem a dal si pivo poté co vyhrál, a pana Myšilowa. Slušné zastoupení z Prajské, když k tomu připočtu ještě mladého novoboráka, osm lidí hrajících za ŠK MSA. V sobotu nás staré psy dovezl do Ostravy synek hrající v áčku. Na křižovatce kolowratské a opavské jsme přibrali i tatíka z kolowratů, který jel vzorně oholen ptáčátka nahlásit. Presence byla do půl třetí, stihli jsme to, ale pak dvě hodiny bučeli v přísálí a venku, než se vše započalo. Na to, že jsme se přihlašovali tolik dopředu tam něco haprovalo, když až s půl hodinovým zpožděním to nervózní slečna rozhodčí FA rozhodčí odpískala. No jo, podruhé to už bude lepší, ani se nedivím, tolik civícíh chlapů na tetičkovský drdůlek. Kovbojkou byl ovšen pan náměstek z města statutarniho, který hned na začátku svého pětiminutového monologu všechny ujistil, že nebude prudit. No, nakonec zvládl ten svůj politický projev se šachovými střípky z mládí skončit, až když ho pan Jelínek kopýtkem kopnul. No, vzadu jsme se pochlamali. Bufík. Brrrr. Protože mám šoféra a dohoda je taková, že kdo první skončí, nemusí šoférovat, využil jsem toho včera dokonale. Dva radky v bufíku byly velmi chutné, ovšem kafe v průběhu partie za dvacet pět v kelímku a z automatu, to bylo fakt silné kafe. Za sedm se prodává po firmách v automatech, asi na ně pošlu ty co šetří tunely na dálnicích. Guláš zupe někdy zkusím a porovnám s těmi za čtyry eura v Dolomitech, ale už na pohled talíř naplněný hnědou emulsí nebudil důvěru. Koukal jsme na jednu slečnu jak jí to šmakovalo, a Vojta od ní loudil po lžičce. Asi fakt měli hlad oba. A teď už k boji. Jarda nafasoval malou holčičku z Interčesu. Za půl hoďky měl dvě figury více. Míša také fasnul frýdečáka, devatenáctistovku. No, nic moc. Škoda, mohli to mít oba včera levnější, neboť v dobré víře, že včas odjedeme k domovům mi bylo jimi v osmnáct sděleno, že jdou vedle přes cestu na pivo, ať brnku, až skončíme s Tadeášem. Já končilokolo půl osmé. Bodík, jak jinak, šviháku z hor! No, bylo to první kolo. Tak ještě uvidíme. Bohužel novoborák končil až v deset, s odřenýma ušima to utahal. Tož si dokážete představit, jak ti dva museli vypadat. Na závěr ještě k atmosféře turnaje. Taková domácí, jako vždy, co jsme tam hrál. Vzdušný sál, hezké přisálí s Klimičem ještě ve formě, kouřící balkónek, spousty známých hub, že se pořád vybavujete a není a ni čas na partii, klasicky slabší bufík s třemi mlaďochy, došlý utírací papír na ruce na toaletách a pak těžké hledání spínače osušováku, ať nemá ten po vás pocit, že klika u dveří je očúraná, odstavený Palovský (také bych to tak udělal) a nová slečna šéfka rozhodčích s komickým drdůlkem, majícím dodávat vzhled autority a kostýmkem v barvách figurek na osmé řadě, hrabyňáci v plné parádě, nečekané výsledky prvního kola (ne, že bych to tomu Šimáčkovi s tím Vanem přál, ale fakt jsem měl pocit, že by to Van mohl dát), Hráček, uteklý z lopaty starší Olšarové, Cvek trápící se šmudlou, žíznívý a půlící Plát, stále v dobré náladě ukecaný další Vojta Zwardoňů, kupodivu funkující on-line, no je tam novoborák Boleslav přeci, vyjuchaná Kulovaná, co skolila Štočka a spousta dalšího. Tak nakukněte na českou špičku, jak to válí.