Komu slunné městečko na jihu Itálie nic neříká, tak jen připomenu, že se zde narodil první italský šachový mistr sedmnáctého století Jordano Paveri. Pokud stále nic, rodákem je i proslavený expremiér Berlusconi. Krátkou část života zde pobýval se svoji manželkou a dětmi kapitán potopené Concordie. No a předprázdninové dny zde, v tomto doupěti drog a mafie, strávili i čeští občané. Jednalo se o mne a moji manželku. Shodou náhod jsem se potkal na závěrečném kole extraligy v Brně se Sylviem Danaljovem, kde jsem prohodili pár vět a on mě oznámil, že se svoji manželkou bude hrát v červnu Mistrovství Evropy manželských dvojic v normálním šachu, rapidu a blesku a pak se to do druhé části přehodí, dvojice se promíchají včetně stěhování do jiných hotelových pokojíků. Velice mne to zaujalo, neboť paní Danajlovoou dobře znám z Novoborské Corridy. Velmi hezká a chytrá dáma, o patnáct let mladší než Sylvio. Jinak Sylvio je můj ročník. Jen to chce maličkost, říká Sylvio, musí vás nominovat mateřský šachový svaz. Fide už se pak postará o úhradu nákladů. Neváhal jsem a napsal na svaz s prosbou o nominaci a zaslání na Fide, že to mám se Syviem domluvené. Asi po týdnu mi do mejlu došly instrukce z Fide. Protože se jedná o společenskou událost na nejvyšší úrovni, tak si manželka musela pořídit patery nové šaty a já tři nové obleky. Ale vyplatilo se. Je pravdou, že mistrovsví bylo celkem utajené. Nedivte se, chtěl by tam každý. Na den nám Fide přidělila 400 Eur na diety na hlavu, nocleh zajištěný. S manželkou jsme týden předem tvrdě trénovali pod trenérským dohledem syna Tadeáše. Dával nám co proto a podle toho pak byl i výsledek. Samozřejmě náš s manželkou. S paní Danajlovovou už to bylo hoší...na tom poli šachovém. Po součtu naše čtverka obsadila druhé místo v Evropě, za což pro každý pár (je jedno, jak se pak dají dohromady), byla cenou letenka na příští MS v šachu jednotlivů a dvoutýdenní placený pobyt na místě. Co však čert nechtěl, to bylo to, že když jsem procházel hracím sálem, dotazovaly se mne hostesky lámanou češtinou... a Lóra? Nechápal jsem, jak ony mohou znát Loriho. Že by se jezdily léčit z těch svých italských chlapů do Jeseníku? Přesto jsem jim odpovídal, že Lora je skvělý, že se nedávno oženil a že v těchto dnech asi pracuje na zahrádce ve Frýdku. Ale holky se ptaly téměř při každém setkání. A Lóra? A Lóra? A Lóra? Fakt jsem nechápal, co na tom pukáči vidí... Nakonec jsem pravdu neměl, že Lora trhá travičku na zeleninovém záhonu, on ten všivák byl s Hankou na svatební cestě v Rimini! To jsme šli v jeden večer druhé poloviny turnaje pařit do taverny Bluchess a koho tam nevidíme s manželkou. Si říkáme, je to Lora, není to Lora? A on to byl! Švihák lázeňský. Prozradil mi, že se se dvěma Italkama potkal před rokem u něho doma, když byl v lázních na tanečkách a že holky odjížděly po léčbě naprosto spokojené, a že jim dal avízo, že jede na svatebku do Rimini. A holky se nasomrovaly jako hostesky. Samosebou, že kecka Lora vykecal vše, takže slečny hostesky věděly, kdo jsem, neboť mne tam poznaly. Musel jsem Loriho potajnu vytáhnout na turnaj, aby Hanka nevěděla. A Lóra byl v sedmém nebi. Ještě štěstí, že jsem ho vytáhl, neboť o den později si šel ráno zaplavat s Hankou do moře a tam bez varování ho napadla mořská želva Krocanka tak, že málem ztratil ve vodě vědomí, stěží doplaval na břeh, o sobě nic nevěděl, Hanka jej musela táhnout půl kilometru z pláže na hotel. Tlak jak sviňa v papiňáku, málem vybuchl, málem se utopil, málem nejel s náma na Hamry. Ale protože kozmičáci mají tuhé kořínky, a Lóra jakbysmet, vysekal se z toho a zdráv dojel domů, jak mi mejloval. PS: tento pátek bude v klubovně ŠK moje přednáška na proběhnuvší turnaj a dění okolo, promítání fotek, prohlířžení lékařských zpráv a samozřejmě bude připraveno i malé občertveníčko v duchu alá rimíni. Vstupné volné. Tak teď nevím, sním nebo bdím, nebo práším? Co myslíte? Za první správnou odpověď v návštěvní knize platím dva piva u Supa....