Nejste přihlášen. Nemůžete vkládat komentáře. Přihlašte se v pravém horním rohu stránky, nebo si vytvořte nový účet zde.

Rudolf Kriebel napsal 27.10.2014 v 14:48:

...zatím to vypadá tak, že na mne všichni spoří...to víš, dobrý je dobý a to něco stojí....

STK napsal 27.10.2014 v 10:52:

Díky, R1, za dobré rady. K těm není co dodat. Akorát se divím, že pořád děláš ty jeřáby a ne reprezentačního psychologa.

Rudolf Kriebel napsal 27.10.2014 v 08:29:

Bezmoc a smutek číší z příspěvku. To je ten sportovní hnus....V každém případě bych doporučil ranní plavání i přes velkou únavu (táta jako příklad se ale raději válí v posteli..). Na rozbory po mám názor takový, že je to ztráta času a energie, pokud se provádí po partii. Je třeba se šetřit na příští kolo a jít si na hodinu zaplavat. Zmrzlina v Gruzii před šichtou; dokonalý úlet. Tata si raději nedal a pije Pilzně, protože kdyby dal jejich tak by to byl řídký případ s hustým běháním. Co se týká bojovnosti, až zarputilosti; je s tím třeba začít u sebe; krátké remízy v družstvech jsou tím, čím zavirovávame mládež. Viz. jedna partie mladíků na MMS z jednoho klubu. Dali si po půlce za sedm tahů! Marš domů, být jejich fotr! Jak jsem trénoval výdrž a zarputilost Tadeáše v době, kdy ještě byl stromeček? Třeba tím, že jsem ho posadil na kolo a v třicetistupňovém vedru jsme šlapali na Lysou a v menším vedru na Praděd....dostal na prdel, ale zvítězil....