Odpověď byla jednoduchá: není slina. Po Fíkově čtyřicítce snad něco přijde. A přišlo. Málem jsme měli na výročí úmrtí Karla Dihla (15.12.2004) dalšího v nebesích. Radku, ty už neumíš ani pít, napadlo mne při informaci, že chlap je dodrápaný, a že by nejraději zrušil zemskou přitažlivost. Grand Prix v Koutech nad Desnou, hotel Dlouhé Stráně. Nějak jsem si to místo oblíbil, asi proto, že pokaždé, co jsem tam byl, tak se vezla zlatá medaile syna Tadeáše. Po letošním turnaji budu muset na medaile zřejmě zapomenout a Koutům se na dlouhé míle vyhnout. Zájem ze strany dolnobenešováků byl slabší. V pátek jsme směrem na západ vyrazili tři. Já, Tadeáš a Pavel karbaník. Lákadlo v podobě laciné noci s hubenou snídani zapůsobilo i na Pavla. Bohužel, i zde byl škraloup a to ten, že od dvaadvacáté se už netopilo a ráno v půl deváté už byla jen zbytky. Pavel stačil ještě ten páteční večer vyhrát v karetním turnaji v době, kdy já to už po čtyřech radcích měl dvě hodiny zalomené. Sobotní turnajové ráno se v Koutech vyvedlo nadmíru. První zpoždění se nabralo, než kapela složila vercajk. Rozhodčímu Jardovi pořadatelé zatrhli hrát a pískat, ale přežil to. Další zpoždění se nabralo časovým limitem 15 min. plus tři sekundy. Jak se ukázalo, kombinace ne příliš šťastná. Ve dvanáct dvacet jsem končil třetí kolo a utíkal na oběd. Ve dvanáct čtyřicet pět dorazila polévka ve třináct nula pět druhé-navlhlý vepřový řízek. Na to, že tam bylo pár lidí, tak to bylo ještě horší než o mistrovství mládeže. Restaurace nebyla ozvučena, takže někteří ani nevěděli, že se už hraje kolo a začínali s časovou ztrátou. Myslím si, že jeden reprák s dálkačem by to spravil. Ale dosti rad, protože jak se ukazuje, jsou gratis. To jsem si vzpomněl na pana ředitele, jak mi za přítomnosti deseti svědků sliboval za loňský rok láhev za to, že vloni pětistovku nepředal nejlepšímu juniorovi, ale až tomu druhému. No a letos Tadeáš také ostrouhal, i když v propozicích byla uvedena cena pro juniora. Tak zpátky k turnaji. Čtvrté kolo jsme začali ve třináct dvacet pět a po pěti minutách bylo rozhodčím zrušeno. Dva hráči reklamovali, že už spolu hráli. Tak další desetiminutová čekačka. Prý domácí ráno před turnajem abgrejdovali Resulta a nevyzkoušeli si ho, říká Jarda. Což je asi pravda, jinak by nebylo možné, aby v posledním kole hráli proti sobě hráč s pěti a půl body a jedním bodem. Fakt bomba! Přesně v osmnáct hodin jsme to trápení ukončili a pak ještě hodinu trvalo předávání cen. Už bez mnoha, kterým jel vlak. Sobota v trapu! Ať jenom neperu do losinských. Pozitivem turnaje byly shodné svazové šachové soupravy a digi hodiny a pan Kolašín u čtyř on-linů. A dvoumetrový svatý Mikuláš, ze kterého se po sundání vousů vyklubal pan Lužík.