Postup byl jasný už před posledním 11. kolem vzhledem ke 4bodovému náskoku na 3. družstvo soutěže - při dvou postupujících a tříbodovém systému - jistá věc. Před sezonou se o postupu mluvilo, ale po 2 kolech tyto řeči rychle utichly. Prohra v 1. kole s Českým Těšínem a následná další ztráta v podobě remízy s Havířovem v kole 2. nás předurčily spíše k boji o záchranu v soutěži. Pak ovšem přišla krásná série výher a rázem jsme se vyšvihli na postupová místa, které jsme zkušeně udrželi. V 11. kole jsme doma hostili družstvo Slavoje Poruba "C". Vzhledem k jistému postupu chyběla některým hráčům motivace na poslední kolo a proto neměl kapitán lehký úkol při přemlouvání hráčů a domlouvání sestavy. Nakonec vše zachránil Pavel Matějka, čímž mu jako kapitánův zástupce děkuji. Naše sestava nebyla úplně nejsilnější, ale očekávali jsme i slabší sestavu soupeře a tím pádem vyrovnaný zápas. Soupeři ovšem přijeli velmi silní, obávali se, že vzhledem ke 4 sestupujícím ze soutěže jim při určité konstalaci výsledků hrozí sestup. Zápas byl od začátku velmi vyrovnaný. Jako první jsem partii skončil já, když po 13. tahu jsem se rozhodl přijmout nabídku remízy soupeře, protože jsem pozici hodnotil jako mírně horší. Dle názoru počítače při přepisování partií jsem ale zjistil, že pozice byla v pohodě hratelná a moje remíza byla předčasná. Naštěstí mě to nemusí mrzet. Mrzet to nemusí ani Jacka Orzechowského, jehož partie taky skončila remízou. Jak psal Jacek v mailu po zápase, jeho pozice byla vyhraná, ale v časové tísni nezvolil správné pokračování a dovolil svému soupeři uniknout - partie skončila opakováním tahů. Zajímavá byla partie Pavla Matějky na 2. šachovnici. Pavel jednoduše přehlídl ztrátu figury za 2 pěšce, ale soupeř nehrál přesně a pozice byla nakonec mírně lepší pro Pavla. Kdyby se rozhodl dále pokračovat a našel správný tah, mohl usilovat o výhru. Nakonec se ale taky spokojil s třetím opakováním pozice. Remízou skončily také partie na posledních dvou šachovnicích. Pavel Žák sice pěkným manévrem získal kvalitu, nicméně soupeř měl za ni 2 pěšce a zřejmě korektně se dohodli na remíze. Férovou remízou skončila i partie Jendy Vitáska na 8. šachovnici. Jeho soupeř remízu nabídl už asi po 10 minutách hry, Jenda černými odmítl, po 2 hodinách hry už se ale na remíze s protivníkem dohodli. Když jsem do klubovny dorazil po obědě kolem 13h, vedlo naše družstvo poměrem 3,5-2,5. Kromě zmíněných remíz se podařilo pěkně vyhrát Valtrovi, když spočítal několika tahovou kombinaci, ve které získával vynuceně minimálně pěšce. Soupeř ale několika nepřesnými tahy pozici tak pokazil, že se prakticky okamžitě mohl vzdát - udělal to až před nevyhnutelným matem v dalším tahu. Bohužel zbývající 2 partie, které ještě probíhaly, byly téměř jistě prohrané a zápas vypadal velmi špatně. Takto to hodnotili všichni diváci, proto se přesunuli postupně do pivnice u Supa zapít žal. Jaké bylo naše překvapení, když kolem 14:15 do hospody dorazili Pavel Byma a Zdeněk Šnyta se zápisem o utkání. Konečný stav na papíře byl 4,5-3,5, ale nikoliv pro hosty, ale pro domácí! Obě partie, objektivně prohrané, se podařilo našim hráčům remizovat a tím pádem zajistit vítězství v utkání a celé soutěži! Zvláště u partie Pavla Bymy jsem nechápal, jak se dala pozice nevyhrát. Soupeř měl v celkem jednoduché pozici kvalitu a dva pěšce navíc, počítač to hodnotil číslem +- 6.5 proti našemu hráči. Ale i takové věci se stávají a stejně jako nám v některých momentech štěstí nepřálo (Havířov a totálně smolný zápas), tentokrát se karta obrátila a stěstí se na nás usmálo. Radost kapitána byla obrovská, doufám že se tady objeví ještě i nějaký závěrečný článek podepsaný jeho jménem se zhodnocením celé sezony. A nyní už můžeme začít uvažovat, jak posílit družstvo pro náročný úkol následující sezony - udržet pracně vybojovanou 2. ligu, kam jsme dlouho právem patřili a snad budem opět patřit.