Podobnou porážku neslušně nadělilo v neděli naše céčko v okresním přeboru v klubovně na fotbalovém stadionu domácím Kobeřicím. Organizace odjezdu na zápas byla trošku zkomplikována mou povinností odvézt ráno naše holky do Malenovic na závěr Talent Cupu. I proto jsme do Kobeřic jako lídři OP jeli dokonce čtyřmi auty. Za volant byli nominováni Jirka Benek a Vili Sněhota. Dále Gerhard hlásil tradičně dopravu po své ose a já jsem z výše popsaných důvodů tentokrát volil taky individuální řešení naším Hi30 Combi. To, že jedu naším autem, kapitán Lubko včas nenahlásil ostatním, a když už pak hlásil, tak mě pan BVB v neděli ráno údajně naháněl po celém Benešově. Velmi se divil, že jsem mu zvedl telefon právě v Kozmicích, při cestě z Malenovic do Kobeřic… Již krátce po příjezdu do Kobeřic se ukázalo, že benešovských aut je sice hafo, ale řidičů, kteří by byli schopni vyhovět zákonům o provozu na pozemních komunikacích v ČR je podstatně méně. A tak Lubko musel dokočírovat do Kobeřic Viliho Feldu, Jirka Benek se zajímal, proč tolik aut a kdo může řídit jeho kočár zpět. Byť jsme přijeli k zápasu těsně před devátou, šli si Jiří s Vilim vzájemně postěžovat do právě otevřené nálevny na organizační poměry:). K zápasu jsme nastoupili oproti předešlým kolům v mírně upgradované sestavě, ale ani to domácí nezachránilo od výprasku. Zápas se od začátku odehrával stylem útoku na jednu branku a jediným drobným narušením naší naprosté dominance byla úvodní remíza Gerharda s domácím matadorem p. Halfarem. Na všech ostatních šachovnicích jsme od začátku byli jasně lepší a převaha se rychle promítala do zápisu o utkání. Velmi krásnou taktickou miniaturku sehrál na druhé šachovnici Luboš, kdy nalákal svého soupeře p. Káče krátce po zahájení na domnělý úlovek své dámy, ale odpovědí byla velice hezká a hlavně nekompromisní Lubošova kombinace a totální rozvrat soupeřova obraného postavení. Partie sice formálně pokračovala zbytečně ještě několik tahů po rozhodujícím obratu, ale to již na jejím osudu nemohlo nic změnit. Na první šachovnici Jarda Melecký rychle kombinačně přehrál pozdě příchozího pana Jarkuliše. Na třetí Radek brzy po zahájení sebral zdarma darovaného pika, pak se však začal trošku topit v přeskládavání vlastních figur do optimálního postavení pro rozhodující zteč. Na čtvrté jsem bílými dle hesla švagra „rošáda je ztráta tempa“ rychle zaútočil, bojácný soupeř se zatáhl do ulity a realizace výhody byla otázka času a techniky. Soupeř dlouho žil v iluzi o možné remíze, a tak partii zbytečně natahoval do téměř půl jedné. Remízu Gerharda na páté jsem již zmínil, z této partie jsem neviděl téměř nic. Na šesté Vili po ranním vyprošťováku rychle získal věž a mohl se tak brzy vrátit dolů k rozboru:). Na sedmé za nás poprvé nastoupil hostující Jirka Joško, mladý protivník Roman Černý se snažil relativně dlouho vzdorovat, nicméně Jirka si zkušeně počkal na první chybu a partii ukončil nekrytelným matem. Na osmé se u nás již dobře zabydlel Jirka Benek a ani jemu neuškodila ranní infúze. Brzký zisk figury byl rozhodující a partii bezpečně dovedl k výhře. Po rychlém rozhodnutí o výsledku se Luboš zkušeně rychle chopil volantu Viliho Feldy, Gerhard svého kočáru a najednou v Kobeřicích zůstala dvě auta, dva dohrávající Vavřínci a nervózní řidič Jirka Benek. O osudu mé partie nebylo pochyb, potřeboval jsem však po ukončení hned odjet, jelikož jsme museli cca do 14.00 nabrat holky zpět v Malenovicích. Radek svou jasně lepší pozici dlouho nemohl zlomit do rozhodujícího úderu a Jiří na něho nervózně dotíral s pokynem, ať to dá za remízu a jedeme:). Tady se sluší pochválit pana emeritního prezidenta, že po nějaké kratší době poslal Jirku domů s tím, že pokud já skončím dříve než on a budu to potřebovat, tak partii dá za půlku. Naštěstí to nebylo potřeba, poté, co jsem vyhrál a vyřídil nezbytné organizační telefonáty, Radek definitivně prolomil soupeřovo obranné postavení a zaknihoval konečný výsledek: Kobeřice A – MSA DB C: 0,5 – 7,5. Upevnili jsme si suverénní vedení v soutěži a těšíme se na dalšího soupeře v roce 2016. Naše déčko ve stejné soutěži doma hostilo silného soupeře z Velké Polomi. Té se sice doposud příliš nedařilo, ale k nám přijela ve velmi silné sestavě. Naše kapitánka musela sestavu opět trošku vařit z vody, (holky Malenovice, dopředu hlášené omluvenky), ale konečný resultát 2,5-5,5 ve prospěch soupeře je určitě důstojný. Vyhráli Jarda Žák a David Kampík, remizoval Tomáš Slanina. Déčko má doposud nahráno a já pevně věřím, že po Novém roce s relativně slabšími soupeři bude jistě bodovat. Nyní si dáme od soutěží družstev krátkou vánoční pauzu a v plné zbroji vyrazíme na zteč do dalších bojů v lednu 2016.