Terce jsem blahopřál. Elišce činím v tuto chvíli. STK: ne vždy jsou hody, dnes se za šedý průměr omlouvám všem svým fanouškům. Na Bíloveckém novoročním jsem byl naposledy v roce 2013. Bylo otevřeno přísálí, bylo presíčko a koláče. Letos byla jen káva z termosky, čaj z várnice a koblížky na pultu šatny. Vše samoobsluha. Což bylo několika spatřenými jedinci zneužito k přemísťování přemístitelných komodit do příručních tašek. Musí být regulace. Pískal pan Palovský, který se vrací zpět na scénu jako pan píšťalka. Pan Jelínek vypravil z Ostravy bus a v něm třicet šest šachistů. Výčep mimo hrací sál, dobrý. Obsluha nestíhala nějak. Byly čtyři on-liny a plno velmistrů. Nebyla promítačka. Šetřili světlem. Tma jako tam v…. Také rozlosování bylo jen na dvou místech a to je pak masakr při sto třiceti lidech. Trochu vzruchu bylo u oběda, kdy kuchyň nestíhala a celé se to žvýklo. Někde to dělají tak, že půlka sálu žvýká půlhodinu a druhá hraje a pak se vymění. Určitě to ulehčí kuchyni. Mě to nepotkalo, neboť jsem nebyl u toho, když byla vyhlášena změna programu ve výdeji obědů a tak jsem šel dříve a málem projel další načaté kolo. Jarda Čempel stavěl figurky (se mnou a co jsem viděl) jako prase, pan Gemsa reklamoval nemožný tah, kdy soupeř mu posadil věžku mimo šachovnici a pan rozhodčí rozhodl....jak? Co myslíte? Také byla na přetřes šaráda z Dolní Lutyně, kdy pan Kořínek s někým hrál asi deset tahů bez krále, kterého mu soupeř sebral, aniž si toho aktéři všimli. A když chtěl ten s králem matovat, neměl koho. Jak toto asi dopadlo z pohledu rozhodčího? Končili jsme v sedmnáct. Jako v Bohuslavicích. Ale to se hrálo s přídavkem. Bez přídavku to bylo někdy nefér. Tedy přídavek. Zpět jsem měl v autě spokojenou Terku, naštvaného Matouše a vítěze turnaje GM Roberta Cveka. Tomu se jelo domů k mamině z nás nejveseleji.