Na místo jsme dorazili všichni téměř současně a s dostatečným předstihem, cesty byly mokré, sjízdné bez problémů. Domácí se na nás pěkně poskládali, k zápasu nastoupili v nejsilnější možné sestavě, když hrálo prvních 8 hráčů soupisky. Elovou převahu měli téměř na všech šachovnicích, snad s výjimkou druhé šachovnice, kde měl Jacek výhodu zanedbatelných pár bodů. Utkání začalo krátce po 10. hodině, zahájení se odehrálo ve všech partiích v rámci normy, žádná miniatura se nekonala, ani nikdo nezískal jasně vyhranou nebo prohranou pozici. Partie se začaly vyjasňovat až mnohem později, s příchodem klasické časové kontroly po 40 tahu. Jako první svou partii zakončil Pavel Žák, který se bohužel v této sezoně nepotkal s příliš dobrou formou, a velice často se dostává do pozic, kde prostě a jednoduše hraje s materiální nevýhodou a tahá za kratší konec. V partii na 7. šachovnici stál černými ze zahájení určitě hůř, když jsem se pak díval podruhé, už tahal opět s figurou méně a beznadějnou pozici. Za chvíli vzdal, zápas tedy začal za stavu 0-1. Jako druhá skončila moje partie na 3. desce. Černými jsem rozehrál symetrickou anglickou hrou, ve střední hře získal můj soupeř mírnou výhodu díky dvojici střelců. Pozice nebyla úplně příjemná, naštěstí se můj oponent rozhodl přejít do rovné věžové koncovky a nabídl remízu. Nabídku jsem vyhodnotil jako objektivní a přijal ji, tedy 0,5 ku 1,5 pro Hošťálkovou. Špatný začátek zápasu podtrhl na 4. desce hrající Pavel Gemsa, který rozehrál svoji klasickou zavřenou sicilku. Soupeř hrál přesně, k ničemu Pavla nepustil a postupně využíval jeho slabin. Navíc se mi zdálo, že Pavel několikrát propočítal špatně kombinační zápletku, což ho stálo nějakého toho pěšce. Nakonec vše skončilo koncovkou J vs. S, kde hrál Pavel bez 2 pěšců a beznadějnou pozici. 0,5 ku 2,5 z našeho pohledu. Paradoxně za tohohle stavu jsem začal věřit, že bychom mohli z Valašska dovézt nějaké body. Marek na první šachovnici tahal sice na 30 sekundách, ale měl čistou figuru navíc. Jacek po zřejmě nekorektní oběti soupeře měl figuru za dva pěšce a nebylo vidět žádnou protihru. Mirek Škola, naše posila z Ostravy, měl čistého pěšce navíc v koncovce a krásnou pozici. Radim a Valter hráli koncovky s těžkými figurami a stejným počtem pěšců, při správné hře tyto partie nemohly skončit jinak než remízou. Můj optimismus mě ale rychle přešel. Sice vyhrál Jacek, který si partii velmi zkušeně pohlídal a s výkonem 4/5 na 2. šachovnici je nějvětším tahounem týmu, ale velice špatně s koncovkou naložil Radim. S nedostatkem času nedocenil svou slabou první řadu, ztratil důležitého pěšce, a pak už tahal velice špatnou pozici, která šla jenom obtížně bránit. Této partie je velká škoda, protože Radim stál od začátku aktivně a prohra byla to poslední, s čím jsem na 6. šachovnici počítal. Než Radim partii vzdal, podařilo se ubojovat cennou výhru nad FM Mudrákem Markovi na první šachovnici, když po dlouhém boji uplatnil v koncovce jezdce navíc k výhře. Po Radimově přešlapu byl stav 2,5-3,5 pro domácí. Nyní to vypadalo nejlépe na remízu, ale i tak k ní bylo poměrně daleko. Mirek Škola měl sice celou dobu krásnou pozici a pěšce navíc, ale bylo skoro nemožné ho nějak rozumně prosadit. V jednu chvíli ho proto obětoval a zaujal agresivní postavení, soupeř ale všechny hrozby kryl a jenom tahal věží sem a tam. Vidět nějaký průlom nebylo, Mirek ale hrál opravdu bojovně a za tuto bojovnost byl také odměněn. Soupeř nakonec udělal osudou chybu, když postavil věž na tak špatné pole, že umožnil Mirkovi sebrat jezdce a následně dát vidličku, která partii rozhodla. S figurou navíc už to byla pohodlná výhra. Stav byl nyní tedy chvilku vyrovnaný 3,5 ku 3,5 a o osudu tohoto důležitého utkání rozhodovala partie na poslední šachovnici. Hrála se věžová koncovka, ve které Valtr sice postrádal jednoho pěšce, ale všichni jsme věřili, že díky aktivitě své věže nakonec partii udrží. Bohužel se tak nestalo, soupeř měl dva spojené volné pěšce na a+b sloupcích a za podpory věže se mu je podařilo postupně prosadit. Tato prohra taky mrzí o to více, že Valter podle mě koncovku nemohl nikdy prohrát, kdyby v pozici přešlapoval na místě. Možná jsme se špatně pochopili, když jsme se bavili o průběžném stavu zápasu a jaký výsledek bych od Valtra asi očekával. Něšťastná prohra 3,5-4,5 s jedním z konkurentů v boji o udržení je bohužel realitou. V dalším kole nás čeká silný tým Slavoje Poruba a pak opět "krásná projížďka" do vzdálené Kroměříže. S Jackem jsme se shodli, že naše cestování připomíná spíše 1. ligu než "obyčejnou" krajskou 2. ligu, jak tomu bývalo dříve. Tak snad se třeba šachové štěstí přikloní příště na tu správnou (benešovskou) stranu.