Sibiř hadra | ||||
venku mínus devět, v hrací místnosti 18,5 stupně, v hospodě na krok vidět. | Kriebel Rudolf | vloženo: 17.1.2016 | 1x | 274774x |
Ano, takto nás dolnobenešovské déčko dneska přivítal Vítkov. Lumír včera plašil, že u nás nasněžilo dva centimetry a v Zábřehu tři a že Vítkovsko bude zcela jistě celé pod peřinou a k tomu ještě jazyky na cestě. Zlé jazyky ovšem tvrdily, že ten o půl hodiny dřívější odjezd vyprovokoval Lumír proto, aby mohl být déle s kapitánkou Jitkou. Tak nevím. V každém případě cesty byly upravené a suché, Pavlův Pikoš stíhal Octávku a na místě jsme byli po půl deváté. Za pultem v neodvětrané hospě na nás již pokukovala slečna číšnice, která měla na starost i topení. Zapla sice plyňák, ale pan majitel měl na termostatu naprogramováno topení až od desíti. Venku mínus devět a uvnitř studené radiátory. Kapitánka měla na sobě dva hrubé svetříky od Ježíška, se kterými se chtěla předvést a bombarďáky na spodku. Tak jsem se té nevděčné role musel chopit já sám. Po té, co jsem se vnutil k plyňáku a zjistil, že ani trubky u něj nejeví zájem být teplé, jsem pohrozil jako šofér okamžitým odjezdem, pokud se nezačne topit. Tonda Vlček se nakonec rozhoupal a šel věc řešit. V devět deset dorazil majitel, který pecek zapnul. A za dvě hodiny bylo teplo. Domácím se zpozdily tři první desky, kterým nejelo auto. Leovi to doma zmrzlo a tak na té první trojce jsme začali hrát až po cca dvaceti minutách. Já na první hrál do holých dam a králů. Remíz. Na druhé Lum v neprohrané pozici s Berglem udělal své druhé gé šest (to první bylo o týden dříve) a.. dostal mat! Jarda na třetí si nechal vykuchat od Lea královské křídlo a …prohrál. Kapitánka Jitka – tam jsem se nevyznal. Ale kdo z nás se vyzná v kapitánkách, že? No, nepovedlo se. Pavel na páté i přes soupeřovu oběť remizoval a asi moc více to nešlo. Andulka neměla šťastný den na šesté. Měla ale studené ruce, nos a na závěr teplou pizzu. Sedmá Terezka bojovala jako o život. S kvalitou méně šla vítězství vstříc, soupeř nenašel plán a musel kapitulovat. Pořád málo. Jako zkušený se ukázal Vladimír. Na čtyřicet vítězných tahů spotřeboval půl hodiny, soupeř o pět minut více…ale měli jsme první bodík po hodině. Teda nakonec 5:3 pro domácí. Korunu všemu nasadila kapitánka, která měla před odjezdem plné ruce práce a kabelek, položila si soupisky a papíry na auto. Po té co jsme mazal nepředpisově stovkou a jeden kilometr si na lejstra vzpomněla. Tak jsme se vrátili. Ale hledejte plastovou průhlednou složku na bílém sněhu…. | ||||
Komentáře (1): |
Nejste přihlášen. Nemůžete vkládat komentáře.
Přihlašte se v pravém horním rohu stránky, nebo si vytvořte nový účet zde.
MAG napsal 17.1.2016 v 16:58:
Cha, cha, dobré počteníčko. ;-) Moc jsem se pobavil.