V neděli 17. dubna se naše áčko vydalo na svoji poslední cestu sezony 2015/16 a pokud by se nevyhrálo tak i na svoji poslední cestu v 2. lize zřejmě pro následujících pár let. Kapitánovi se podařilo sehnat v podstatě téměř nejsilnější sestavu, řekl bych že s průměrem 2152 elo bodů to byla nejsilnější sestava "A" za posledních 12 let (od doby co jsme hráli 1. ligu, opravte mě někdo pokud se pletu). Na zápas jsme vyjížděli z DB cca v 8:30, druhé auto 8:45, Fík přijel do Třince sám. Hned po vstupu do hrací místnosti nás vítala p. Sikorová, delegovaná rozhodčí na tento zápas, která nám vesele sdělovala, že nám ten souboj o záchranu dost ulehčili. Asi pravděpodbně nechtěně, ale přece - několik hráčů hrálo extraligu, někteří museli hrát za jiné družstvo, někteří byli jinde v ČR nebo v zahraničí. Hrálo se až ve 2. poschodí takže siláci Radim s Mirkem měli před zápasem menší rozcvičku, když dělali donáškovou službu Valtrovi, všechno ale proběhlo v pořádku a před 10. hodinou bylo naše družstvo kompletní včetně samostatně dorazivšího Fíka. Strategie v zápase byla jasná - prvních 5 šachovnic remízy, poslední 3 šachovnice výhra. Marek dokonce navrhoval ať "někde" vyhrajem 1 partii a zbytek dáme za remízy. To by se hodilo možná jemu (jeho soupeřka měla krásné elo 2405F), ale někteří (Mirek, Valtr) by asi jen těžko souhlasili. No a tak se tedy hrálo. Jako první skončila partie na 2. šachovnici, kde se Jacek do ničeho nepouštěl a partii se zkušeným (ale již síly ztrácejícím) IM Babulou dal velmi rychle za remis. 0,5-0,5. Misky vah na naši stranu poprvé v zápase překlopil Valter, který stál od začátku velmi dobře a využil nepřesné hry svého soupeře. Ten pak špatně spočítal kombinaci, ve které chtěl vyměnit co nejvíce figur, a v celé variantě jednu lehkou figuru ztratil, takže se pak vzdal. 1,5-0,5 pro nás. Další půlku jsem pak přidal já na 3. desce, kde byl mým soupeřem starý známý - Karel Kocián. Byl jsem si skoro jistý že se na mě Karel připravil (zvlášť když tahal základní tahy teorie až nápadně pomalu), takže jsem se snažil co nejdříve odbočit z variant, které nejčastěji hraju. Bohužel jsem zahrál velmi brzy nepřesný tah, dostal jsem se do stísněné pozice a remízová nabídka kolem 15. tahu mi přišla velmi vhod, takže jsem černými ihned přijal. Karel říkal, že nevěděl jak pozici zesílit a jaký plán zvolit, já bych za něj ale asi ještě chvíli pokračoval. Stav 2-1 pro "A". Další cennou remízu přidal "remízový král" Marek na 1. šachovnici. Partii jsem neviděl celou, zdálo se mi že Marek opět bilancuje na hraně propasti jak s pozicí, tak i s časem (tradičně), ale pak mu vyšel trik v koncovce, po výměnách se pozice tak zjednodušila, že vzniklá jezdcová koncovka byla asi remízová. Karinka už to nezkoušela a tak na prvních třech šachovnicích v zápise byl uveden stejný a žádaný výsledek - 1/2. Nyní tedy 2,5-1,5 v náš prospěch. Jediná individuální prohra v tomto zápase šla na konto Mirka Školy, který podle mě rozehrál výborně s Martinem Fargačem, ale černý pak využil silného středového pěšce, chytil se iniciativy a zaútočil na krále, takže Mirek nakonec musel složil zbraně. Jeho soupeř uhrál úctyhodných 8,5/11, takže Mirek to měl opravdu těžké. Stav byl tedy vyrovnán na 2,5-2,5. Pak se poměrně dlouho čekalo na vyjasnění našich záchranářských prací. Pozice u Mirka Suchoše a Fíka byly výborné, ale někdy bývá právě nejtězší vyhrát vyhranou pozici, spousta z nás se o tom už v této sezoně přesvědčila. Radim měl s pokrovým milionářem Martinem Staszkem hodně dynamickou pozici, kde se mohlo stát cokoliv (no známe Radima), takže když soupeř odmítl remízu, aby ji o pár tahů sám nabídl, doporučil jsem Radimovi, aby nabídku přijal. Ten si nejdřív odskočil na toaletu (12' na hodinách), pak obešel všechny partie (9' na hodinách) a pak se dal do družného rozhovoru se svým soupeřem (6' na hodinách). Když jsem ho teda upozornil, ať to nejdřív zapůlí a pak se vybavuje, usoudil že jako prevence dalšího zkratu to bude nejlepší, a svou půlkou přispěl ke konečnému vítězství. Stav byl nyní vyrovnaný: 3-3. Naštěstí obě pozice byly pro nás výborné. Fík se slečnou Valíčkovou dostal soupeřku do časovky, hrál pozici nenásilně a nakonec získal pěšce a díky aktivitě figur i celou partii. 4-3 pro DBA. Cenné a rozhodující vítězství pak završil Mirek, který stál s p. Sikorovou od začátku výborně, získal prostor a i když mu pak hodně dlouho trvalo než se prosadil, nakonec se to při neustálé hrozbě matu na g2 a aktivitě věží podařilo. Konečný stav zápasu tedy upravil na 5-3 pro Dolní Benešov (ne 4,5 jak se objevilo během dne na chess-results) a další 3 body (celkově 15) již znamenaly jistotu záchrany (v hodině dvanácté). Dokonce nás díky lepšímu skóre katapultovaly z 10. na výborné 5. místo v celé soutěži. Zpráva hned putovala na našeho pana prezidenta, který již s posádkou dalšího družstva netrpělivě očekával náš příjezd na základnu do Supa. Škoda že se toho nedožil kapitán, který byl po náročném zápase vysazen přímo v Petřkovicích. Oslavy byly mírné, dle informací by ty hlavní měly probíhat na valné hromadě dne 14. května. Na tomto místě bych chtěl jako zástupce kapitána poděkovat všem hráčům za vstřícný a bojovný přístup k utkáním v této sezoně, krátkých remíz bylo málo, vypjatých soubojů až do konce mnoho, a budu se snažit připravit nějaké zhodnocení celé sezony v PDF. Název původně měl být "Jak jsem potopil 2. ligu v Dolním Benešově - autor Radim Krupa", ale naštěstí tedy budu muset zvolit něco jiného. Takže 14.5. se těším se všemi spoluhráči na viděnou!