V neděli 15. ledna jsme nastoupili k prvnímu zápasu v novém roce 2017. V netradičních prostorech, na faře v areálu farnosti v Dolním Benešově, protože klubovna v domě služeb je stále v rekonstrukci. Do hrací místnosti jsem dorazil něco kolem 9:45, vše již bylo vzorně připraveno, rozhodčí nachystaný. Přivítal jsem se s kapitánem hostů, napsal sestavu a očekával příjezd našich hráčů. Ti se postupně trousili, nejdřív dorazil Mirek, pak Radim, pak auto Pavla Žáka, a nakonec i Karel s Markem lehce po 10. hodině, takže jsme byli kompletní. Zápas začal kolem 10:05. Podle napsaných sestav byli papírovými favority rozhodně hosté z Velkých Losin. Vždyť také byli aktuálními lídry celé tabulky 2. ligy „F“, s 5 výhrami z 5 zápasů. Naopak náš celek s pouhými 3 body a docela nelichotivým skóre okupoval předposlední sestupové místo. No ale z výsledku zápasu víme, že ne vždy hrají papírové předpoklady a elo hráčů hlavní roli. V tomto utkání 6. kola rozhodla o našem úspěchu bojovnost a dobré individuální výkony některých borců. Samozřejmě i trochu štěstí ve složitých pozicích, ale to k šachu taky patří. Protože jsem končil jako poslední a neměl jsem možnost tak úplně sledovat průběh zápasu, vezmu to tentokrát od 1. šachovnice až po 8. desku. Na první šachovnici nastoupila tradičně naše posila ze Štítiny, Marek Nábělek, který se ujal již 2 sezonu po sobě role „otloukánka“ na 1. šachovnici v této soutěži. Marek to nemá vůbec jednoduché, většinu partií hraje se zkušenými borci, hráči s elem přes 2400 nejsou na čele sestav v 2. lize žádnou výjimkou. Tentokrát narazil na dalšího titulovaného hráče, IM Stratila s elem přes 2350. Soupeř partii rozehrál docela pasivně, Marek získal prostorovou převahu, nicméně pozice byla objektivně v rovnováze. Kritický okamžik přišel opět v časové tísni našeho hráče, kde Marek místo jediného tahu, který držel rovnováhu, udělal hrubku, ztratil materiál a rychle prohrál. Ale s počítačem v zádech se to samozřejmě hodnotí lehko, najít za šachovnicí jediné přesné pokračování s minutou na hodinách není nikdy tak snadné. Na druhé šachovnici jsem při neúčasti Jacka (turnaj v Ratiboři) hrál já s mladým soupeřem s elem 2200. Úvodní tahy byly ze strany soupeře trochu málo iniciativní, já jsem se ale potom zbytečně zalekl sebrat pěšce na b2 a dostal jsem se do pasivního postavení. Pak jsem po trochu nešťastné chybě musel obětovat pěšce, náhradou mi byla dvojice střelců. Soupeř už se dostával do vyhraného postavení, pak mi dal ale trochu prostoru a zbytek partie byl v rovnováze. Sice jsem se ještě musel trápit za stavu 4-3 pro nás v koncovce různobarevných střelců s pěšcem méně, ale pojišťovací remízu jsem nakonec pohodlně udržel. Na 3. desce nastoupil další host, Karel Záleský, proti němuž se postavil další mladý perspektvní hráč s elem 2180. Karel získal ze zahájení dobrou pozici, která poměrně rychle přešla do koncovky. V ní tahal náš hráč za delší konec a k výhře moc nechybělo, to asi po partii cítil Karel sám. Nakonec se ale soupeř ubránil a tato partie skončila remízou. Na 4. šachovnici nás posílil Mirek Suchánek a jeho soupeřem byl mnohonásobný mistr ČR tělesně postižených, Vít Valenta, velice solidní hráč. Mirek rozehrál francouzskou, obětoval pěšce za iniciativu a skutečně po celou partii vytvářel tlak na královském i dámském křídle. Tento tlak soupeř neustál a Mirek nakonec partii zakončil pěkným dušeným matem za pomoci dvou jezdců. Na 5. šachovnici bojoval bílými Radim, který vždy těží ze své dobré znalosti zahájení. I tentokrát se mu podařilo získat pěknou pozici, pak krásně a korektně obětoval jezdce, hned dalším tahem ale nepokračoval přesně, a partie se dostala do komplikované zápletky. Pak Radimovi soupeř pomohl několika chybami, které ovšem vyplynuly ze složité pozice. Tah před matem se pak vzdal a náš šachista si tak připsal pěkné vítězství s hráčem o 130 bodů silnějším. 6. desku hájil třetí host našeho družstva, polomský (ostravský) Pavel Byma. I on měl papírově silnějšího protivníka. Zahájení se rozehrálo v mezích normy, soupeř dostal příležitost k útoku, tu ale využil pouze tak, že obětoval figuru a vynuceně přešel do remízy věčným šachem. Takže tato partie byla celkově třetí a poslední remízou v tomto zápase. Ještě bych dodal, že všechny tři remízy byly dohodnuty v pozicích, které počítač hodnotil jako 0.00, tedy bez jakékoliv perspektivy pro jednu či druhou stranu. Na 7. šachovnici nastoupil další Pavel, posila z jižní Moravy, hrající bílými figurami. Tato partie byla krásnou ukázkou dominance jezdce nad špatným střelcem. Pozice byla od začátku zablokovaná, pak Pavel díky výhodným výměnám dospěl do pozice, kde soupeři zůstal právě velice špatný střelec. Dalo se to asi bránit, ale po pěšcovém průlomu nereagoval hráč Losin přesně po několika tazích se vzdal. Na 8. šachovnici nastoupil do třetice všeho dobrého další Pavel, ten z Jeseníku, s přechodným bydlištěm ve Frýdku-Místku. A tato partie, nutno podotknout se soupeřem o 200 bodů elově silnějším, byla jako na houpačce. Nejdříve Pavel ztratil pěšce a vypadalo to s ním špatně. Posléze ale v koncovce těžkých figur zaujal aktivní postavení na 1. řadě (to znamená v soupeřově táboře, Pavel hrál černými figurami) a najednou získal nečekanou iniciativu. Vše vyvrcholilo v okamžik, kde mohl Pavel získat dámu za věž nebo dát mat. Bohužel dal šach na špatné pole (na d4, místo vloženého Da1+ a až poté Dd4+) a pozice se vyrovnala. Nakonec Pavel přešel dobrovolně do pěšcové koncovky (přitom ta dámská mu garantovala 100%-ní remízu), která ještě byla podle počítače lepší, ale chtělo to přesnou hru. Hned prvním tahem ji ale náš borec pokazil a o tempo mu utekl pěšec na dámském křídle. Nakonec tedy po bojovném průběhu partie bolestná prohra. I Pavel byl docela naštvaný, naštěstí to neovlivnilo naše celkové vítězství. Soupeři ho pak vzali s sebou takže si ani nemohl zanadávat na tiskové konferenci v pivnici u Supa, kde se úspěšný víkend našich družstev živě debatoval a oslavoval. Z této výhry na Velkými Losinami mám jako kapitán velkou radost, ač oslabení, přistoupili jsme k zápasu bez zbytečného respektu a bojovně naladeni. O tom svědčí mimo jiné i to, že se nikdo nepřišel zeptat, jestli může vzít/nabídnout remízu. Po druhé výhře v řadě, opět těsné, vybojované a nečekané, jsme se odlepili ze sestupových příček a naše šance na udržení soutěže výrazně vzrostly. Zcela klíčovým bude další zápas s Tatranem Litovel, kde můžeme udělat velmi důležitý krok ke splnění jediného cíle družstva pro tuto sezonu – udržení 2. ligy v Dolním Benešově!