Nedělní první kolo okresního přeboru zajíždělo „C“ družstvo do Štěpánkovic. Jako nové kapitánské koště jsem hned z kraje spustil na své spoluhráče „budliky, budliky“ a výsledkem nakonec byl přetlak v sestavě, takže se na všechny nedostalo. Budu razit zásadu, že kdo první přijde, první mele. No, abych nakonec nemlel sám… Dnes jsem šetřil staříky tím, že jsem Maxovi, Tomovi ani Lubkovi nenaordinoval dopravu a měli tak prostor svlažit hrdla. Spolu se zástupcem jsme přepravu vzali na svá bedra. Byla u mne malá obava, aby Davidovo auto dojelo včas, což se povedlo. David je takový rozjuchaný umělec, kterému na hodině nezáleží……. Jak se vyvíjelo utkání. Po bleskových výhrách Maxe a Terky, jsem si řekl, že pojedeme ve stylu první a vyšších lig. Jedna výhra a dáváme za remízu. Takové bylo i moje zadání hráčům. Lubko na první šachovnici tam nic neměl, půlka. Gemsa Matouš (GM) sice po dané remíze brblal, že by to dal, těžko říci, po bitvě je každý generálem. Tom president po včerejším tahu byl stále ještě na tahu a na žádnou remízu nepomyslel. Mat nebo věž! A soupeř to vzdal. 4:1 vedeme. Teď to bylo na mě, když jsem od nejstaršího z klanu Kurků obdržel nabídku remízy. Na první pohled to vypadalo, že v pozici nic není a Vili má pravdu. Říkám si, tak to vem synku, a máme tři body doma. Na hodinách třicet minut do spadnutí praporku na třináct tahů. Po dvaceti šesti minutách počítání jsem dospěl k závěru, že po Kf1, to nemůžu prohrát. A také se i tak stalo. 5:1. Šestý bodík přidal Lum. Bílým pěšcem došel a vidličku dal na d7. Vymalováno, 6:1. Zbýval David. Ten ve velké snaze vyhrát partii zmastil na to tata – 6:2. Zajímavostí je, že nejen Vavřínků za DB hraje milion, ale obdobná situace je i u našeho dnešního soupeře. Děda Vili Kurka, syn Michal Kurka, vnuk Jakub Kurka….. Tak už víte, kdo je ten GM?