V sobotu výborová schůze do pozdních nočních hodin a pak chtějte po hráčích výkony.... Neděle 07. 11. 2021 patřila druhému kolu Krajské soutěže družstev. Z mého pohledu kapitána byla situace obdobná jako před prvním utkáním. První tři dny to vypadalo, že budu hrát simultánku. Prvním, kdo se ozval byla Radek Vavřínek, že chce být náhradníkem. Už jej zřejmě pomalu přestává bavit být poustevníkem na svém hrádečku, jsem si myslel. Jenže situace se zkomplikovala nemocenskou Radkovy manželky a hned jsem měl Radka na neděli. Ani nepoděkoval. Nakonec v pátek před dvaadvacátou jsem soupisku dosmolil. Papírově měli Hrabyňští navrch. Bojovnost céčka byla skvělá. Na první šachovnici Tom Vitásek s kvalitou více nešel vítězství vstříce a Řezníčka neříznul, ale jen naporcoval na půl. Ach ty jeho časovky. Já na druhé chytil Šnytu. Po třiceti šesti tazích jsem se cítil již jako vítěz. A v časovce nesprávně odhadl koncovku – na propočet již nebylo kdy. Stačilo čtyři tahy něco hrát a neměnit dámy a pak by se vidělo. Nula. Po bitvě každý generálem. Lum Kramář na třetí měl Valtra Kocura. Ten nás nejprve s kapitánem vyšťavil čekáním před vchodem do baráku (jejich kapitán nebral telefon, nová hrací místnost neoznačena, ale pěkná, i ledničkou a v ní meruňková). Jak to šlo dobře Lumovi, tak se mu to někde šprajclo a bylo vymalováno. Anička Vavřínková na čtvrté lehce zmákla Jaroše do remízy. Motor jí dal za pravdu. Pět. Radek Vavřínek a Klimša. No byl to boj a na Radkovi bylo znát, že toho moc nenahrál, hlavně nejistota. Podařilo se mu však udělat hezkou bariéru, přes kterou nešlo přelézt a byla z toho půlka. Mám takové tušení, že byl na exkurzi na Americko-Mexické hranici. Jediným, kdo to soupeři natřel byl náš pan prezident Tomáš Vavřínek. Partii jsem sledoval jen lehce, ale od prvních tahů jsem měl pocit, že jeho soupeř Mikulenčák tahá za kratší provaz. Bod pro Toma. Karel Chovanec a Jitka Vavřínková. Měl by se stydět, chlap jeden ! Jitka stála (alespoň podle mě) moc dobře a pak jsem měl pocit, že nadměrnou snahou o přišroubování tam praskly závity a Karel si zapsal za jedna. Osmou desku obhospodařoval Max Slanina. A ten byl džentlmen. Nechal Irenku Badáčovou vyhrát. To, když hrajete jako z divokých vajec, se pak někde ukáže… Dnes Maxovi partie vůbec nevyšla. Každý máme svoje dny, dobrý Maxi. Příště to budu já, nebo někdo jiný. Co na závěr říci? Jako kapitán musím poděkovat všem svým námořníkům na palubě, že nedělní utkání nebrali jako procházku podzimní krajinkou. Ve všech partiích se hrálo na doraz, žádná plytká remízka. Každý toužil po vítězství. Díky, moji námořníci !