Z pohledu kapitána si dovolím zhodnotit letošní účinkování našeho B družstva v krajském přeboru.
Stejně jako loni, i letos bylo naše družstvo jasným outsiderem soutěže. Ovšem stejně jako loni, byli jsme nejzodpovědnějším kolektivem! Jak jinak nazvat partu přespolních nadšenců (jinde by řekli "normálních bláznů"), kteří se měli pravidelně sjíždět téměř z celé Moravy do Dolního Benešova jen proto, aby zase prohráli 1-7?! Jenže oni jezdili do Vánoc prohrávat jen pro to, aby na jaře "vyrobili" největší letošní senzaci v soutěži družstev!
Ano, první tři kola (Mittal, Opava, Třinec "C") jsme prohráli krutě 1-7. Nicméně naše partie s převážně velmi lepšími soupeři jsem hodnotil poněkud střízlivěji a ne tak jednoznačně, jak se některým přísedícím (některým opravdu velmi nekompetentním ing. atd) na Rynku jevilo. Partie byly korektní a byli jsme lepšími soupeři doslova přetlačeni v samých koncích utkání. Po darování , pro postup se jevících rozhodujících tří bodů áčku, jsme vlastně začínali sezónu utkáním ve Vrbně, které mělo být teoreticky našim jediným soupeřem v boji o 11. místo ( o záchraně v té době samozřejmě mluvil jen "slepý" náčelník). Do Vrbna se před Vánocemi sjela poprvé téměř ideální sestava. Náš soupeř již měl uhráno pro nás nepochopitelných 6 bodů a jistě se těšil, že zopakuje loňský mlýn a s devíti body senzačně udrží soutěž. Nicméně v tento okamžik začala nenápadně, ale zcela chladnokrevně úřadovat STB Company. Kontrolované vítězství 5-3 splnilo základní úkol - neskončit s nulou - no a kapitán nemá malých cílů - podle vývoje situace ve 2.MSL - my myslíme na záchranu, byť se nám všichni ( a opět na Rynku - nevím, proč si nevyberou pro nemístný posměch jiné místo!) opět smějí. Je vánoční pohoda, áčko má splněno - všechny povinné výhry za sebou a plánované prohry před sebou, céčko jde jasně za postupem - no a my začínáme myslet na tři utkání se soupeři, o kterých víme, že s nimi nemusíme prohrát, ba co víc, kapitán snílek burcuje mančaft - je pořád o co hrát-letos sestoupí jen dvě družstva! V utkání se Šenovem si kapitán zbaběle bere volno a věnuje se rodině (on ví, že finále teprve přijde), a mančaft je těsně před senzačním ziskem bodů s jedním s aspirantů na druhé postupové místo ( o postupu Třince nikdo nepochybuje, naše áčko je poprvé ve střehu-béčko mohlo sebrat body Šenovu a máme před sebou Opavu, Jakartovice a Třinec=tušíme, že tady velký výlov nebude). Se Šenovem doma nakonec prohráváme 5,5-2,5, jsme v tabulce poslední a o naší stafážní úloze už nepochybuje vůbec nikdo. Jen kapitán pořád věří: Přijde to trojutkání a stejně jako loni, něco se z jara urodí! Nicméně musíme ještě zajet do Svinova a opět po mém soudu slušném výkonu na šachovnicích prohráváme vysoko 2-6. Je depka, a před námi ty tři zápasy, kdy chceme bodovat. Všimněte si prosím, že v tuto chvíli mluvím a píši o třech utkáních, byť do konce soutěže scházejí 4 kola, ale my ještě jedeme do Jakartovic, které asi poosmé chtěly postoupit do ligy, ale zase nepostoupí!. Přichází první zápas pravdy a doma hostíme Slavoj Poruba. Opět v téměř optimální sestavě (Jirka Miketa je jako pozdější rozhodující trumf pořád nemocen) čekáme hodinu na soupeře, který přijíždí v celkem silném sestavě - už jim, jako každý rok, teče voda do hodin. Hrajeme zase velmi solidní utkání a v negativní výsledek to lámu já, když s pořád velmi silným Šimkem po 30 tazích dobré partie dělám totální blunder a podávám matadorovi ruku - prohráváme 2,5-5,5 a Slavoj nám v tabulce utíká, ale my máme před sebou utkání v Třinci s místním déčkem. Já odjíždím i se švagrem na lyžovačku do Itálie a náš osud v soutěži se již zdá pouze otázkou cti a skóre. Vracím se z Itálie a sháním lidi na zápas v Třinci. Stojím v Rakousku na dálnici v zácpě, volám, sháním, ale lidi nejsou - nemoci, nemohou, nepřijímají telefony atd.. Je nás sedm a ihned po přejezdu rakouských hranic lámu Marka - marně. Po domluvě jedeme v sedmi (my se švagrem téměř přímo z Itálie), Marka píšeme na třetí desku, nicméně soupeř tuší, že právě jeho"výhra" nakonec Třinec zachraňuje v soutěži a my po opět se zlepšujícím výkonu odjíždíme s prohrou 3-5. Poprvé jsem opravdu nasraný, jedeme se švagrem unavení z daleka, a je nás sedm, troufám si říct, že to rozhodlo o osudu utkání. Měli jsme bodovat, na Třinec jsme již měli, byla to však předzvěst událostí budoucích.
V pondělí, aniž to PAN PREZIDENT tuší, však, jak je jeho dobrým zvykem, otáčí kolem DĚJIN! Nasírá mě a zase píše celému šachovému světu, že béčko už má své jisté (pro nechápavé = rozuměj = béčko jede do Jakartovic pro sedmičku a doma v posledním kole s Fryčovicemi to bude labutí píseň). Z hecu oponuji, že ještě máme dvě utkání (Jakartovice a Fryčovice),a že letos 9 bodů bude k záchraně stačit. Pan prezident nás nasral, když řekl, že je to utopie, ale právě tím zachránil béčko v soutěži!
Je čtvrtek, před utkáním s Jakartovicemi, a nemám lidi. Marcel nemocný, Jirka se zatím pořád neozývá, Vavřínci na můstku v Harrachově, éčko nemá lidi a chce Jardu Žáka. Marka zkouším zcela marně, jsem minutu od rezignace na kapitána béčka.Všechno špatně, z Brna daleko a budeme zase v sedmi? Do Jakartovic? Pro osmičku, nebo jen sedmičku?
A teď se vše najednou láme! Volám Radimovi - potřebuji Tě, ale asi bude nářez. Radim říká - rád pojedu. Je pátek pozdě odpoledne a zcela nečekaně se ozývá, s omluvou (!), Jirka Miketa, už se cítím, jel bych. Padá mi první balvan ze srdce a začínám tušit, že se MOŽNÁ něco STANE!
V neděli tedy přijíždíme do Jakartovic, kde čekáme místní žoldáky s mistrem, do téhle chvíle stoprocentním Čemplem, v čele. Mistři nás evidentně podceňují a vůbec si nepřipouštějí nějaký problém. Nastupují v sedmi, ale na prvních pěti šachovnicích jako velcí favorité. Přichází naše chvíle, a netrvá krátce!!
Jirka v první partii po roční pauze od začátku jasně přehrává silného Černého. Věřím u nás v zadu Radimovi a Michalovi. Vypadá to velmi dobře, doufám v remízu. Najednou švagr téměř matí Čempla (on samozřejmě nechápe a šklebí se jako vždy, s problémy podává švagrovi ruku) a Pavel Byma na první remizuje Černína! Senzace se blíží, popravu žoldáků dokonají Michal a Radim na 7. a 8. šachovnici. Vítězíme 5,5-,2,5-domácí berou peníze, ALE NECHÁPOU, CO SE STALO!
Jako zkušený manager hlásím Radkovi, že jsme hráli podle předpokladů 5,5 (rozuměj prohráli), ten posouvá informaci celkem spokojenému Vrbnu, které mezitím s naším áčkem prohrálo 6-2,a tudíž neví, že již odjíždí z Benešova jako poslední tým tabulky. A v posledním kole mají Jakartovice, jejich dvouletá epizoda v KP je u konce. Přijeli jsme na Rynek a ledabyle jsem pohodil zápis o utkání na stůl. Ty spadlé brady Mistrů "Áčka" bych Vám všem přál vidět. Museli jsme tasit partiáře z kapes-nechápali, ale do historie se zapisuje: Jakartovice-MSA "B" 2,5-5,5!
Čeká nás poslední kolo, neděle pravdy o přímého černého Petra s Fryčovicemi. Daří se mi přesvědčit opravdu nejlepší sestavu včetně Marka, mám dilema v zadu, zda nabuzený Jirka, nebo stejně natěšený Radim. Volím, Jirku, věřím, že se Radim nezlobí. Všichni najednou mají formu a chuť hrát, tušíme finále, ve všech svých hráčích vidím odhodlání a chuť dokonat senzaci! Fryčovice přijíždí o hodinu dříve!, hraje se až v 10:00, ale hlavně oslabeni o dva hráče jejich úzké základní sestavy. Tuším šanci. Od začátku hrajeme všichni dobře. Základ úspěchu pokládá Pavel Žák, kdy s černými vynucuje remízu bravurnímu Konštackému!. Jirka se odvděčuje za nominaci suverénním výkonem (svého soupeře doslova ztrapnil). Na výhru stojí Marek. Běhám kolem partií, dvakrát odmítám remízu se slabším soupeřem - ale to není rozhodující, potřetí ji beru, když vyhraje Ruda, v klidu remizuje Pavel Tchuř a Kryšpínek se dostane ze své typické časovky. Porážíme Fryčovice 5,5-2,5, pan prezident už ví, že si musí sypat v hospodě popel na hlavu (odepsal nás dopředu!) a nažhavení čekáme na výsledek utkání Slavoj-Opava. Bohužel, přichází mráz. Opava pokračuje v jánošíkovském způsobu hraní soutěže a prohrává - musíme čekat na další neděli, náš osud má v rukou v MSL Poruba, které se nemusí chtít v posledním kole jet do Vsetína. Mezitím přijímáme skvělé zprávy ze Šenova, kde áčko v přímém souboji o ligu fatálně znemožní domácí 6,5-1,5 a postupuje do ligy! My čekáme na Rynku, Mistři nikde, pak se koná soukromá párty v klubovně.
Je další neděle 15:00 a volám Jardovi Kořínkovi: Poruba doVsetína přijela, poráží místní zdecimovanou Zbrojovku 7-1!, Bruntál drtí poslední Rožnov - a paří se v Bruntále a Benešově ( a Brně!!!!). Je to tady, nejen krásných 9 bodů, ale i senzační udržení soutěže!!!!
Děkuji všem bojovníkům béčka za to, že byli příkladně připraveni celý rok takticky prohrávat jen pro to, abychom všem na závěr vytřeli zrak!!!! Nebudu letos hodnotit individuální výsledky jednotlivců, protože to v MÉM DRUŽSTVU NENÍ DŮLEŽITÉ!!! MY VŠICHNI JSME LETOS ZVÍTĚZILI!!!

DÍKY VŠEM!!!!!

VÁŠ kapitán