má i své dva naše zástupce z ŠK MSA; Tadeáše (je přeci jen kapku lepší) a Rudolfa Krieblovy. Vyjeli jsme v sobotu 24.10. na Liberec o půl osmé ráno. Kufr plný kufrů a chlastu- Rajec málo perlivý. Na ten my jedem. Pan president to na západ, na své letní sídlo vzal o den dříve-bude i reportáž z inspekce jeho chalupy. Cesta byla příjemná, těch 317 km bylo v sobotním dopoledni procházkou růžovým sadem. Nedovedu si však představit jet autem tuto trasu v pracovní den. Předpokládám Sodomu a Gomoru. Děs a hrůza. Průměr 74km/hod. Slušné, že? První problém nastal při dojezdu do Liberce. Tadek odněkud načetl, že Liberec=Praha (v dopravě). Fakt, že jo. Naštěstí GPS makala výjimečně skvěle a hrací místnost a zároveň týdenní zázemí v hotelu Liberec jsme najeli na první šup. Což o to, ale kde zaparkovat! Samá malá tabulka o parkování, dvě kolečka okolo hotelu a pak raději šupky hupky na recepci se poptat. Viděla slečna kluka z vesnice a poradila. I ubytovala. I skásla. Máme dvoulůžek, nakonec při bližším průzkumu zjišťujeme, že postele jsou tři. Platíme ale za dvě. Pokojík hezký. Barvičky pomerančové na stěnách, ostatní modré. Připadám si tady jako v MSA. Taky vše modré. A taky si připadám jako u svého nebožtíka strýce Viléma. Tma jako v ř….i. Nejvýkonnější žárovka=25 watů! Zítra jdu kupovat řádné výkony. No, když se pustí telka a dva počítače, tak si i naleju bez přelití jednu hrušku (mám s sebou jako doping letošní várku a doma mi B1 nechce pít nic jiného, Tadek není Vojta, já nejsem Miroslav, a tak dítě nemá nárok!). Tož již k turnaji. 111 dravců se tady sjelo (uvidíme, jak to bude po večerech….). Tadek je nasazen jako osmnáctý, já se svou fide nulou lehce před stojedenáctým hráčem. Hrací sál není špatný, připadáte si tam jako v zoologické zahradě. Po stěnách samá vycpaná hlava nějakého zvířete, sam obraz člověka z teplých krajin, ale kafemašina na zdarma kafe pro borce jesť kaput. Zaftra, skazal her direktor. Hodně ruštiny a hodně němčiny je slyšet. Jsme tam jako sardinky v plechovce. Jen olej, mám na autě blížící se servis, tak jsem ten přepálený olej pořadatelům nabídl. No, když sedí třetina lidí naproti nohy od stolů, je to na draka. A to již mlčím, že se boxujeme lokty. Co jiného můžete ode mne čekat. Jen pravdu pravdoucí! Tadek fásnul pro první kolo lamu, která se strašně dlouho držela a nemohla přes půl partie pochopit, že je dávno zdechlá. Já dostal čtyřicátého šestého nasazeného holanďana, který to na mne zkoušel nejprve anglicky, ale já jej dostal svou znělou němčinou. Jenomže ta jeho němčina, z té aby se čert vyznal. A rusky ani žblebtnout. Jen si představte to jeho jméno. Je již problém to napsat, natož vyslovit:Van Nieuwenhuizen Hans. Jenda. Trápil mne trápil ten neřád, již mi zbývaly jen tři minuty do konce (1,5 hod + 30 sec. A pak smrt!) a já získal pika (Tadek to vyhodnotil jako, že by to on dostal na bod), jenže o dva tahy jsem toho pika v dámské koncovce vrátil. Plichta. Plácli jsme si na to a pak každý za svá ojra spolkli urqvela a poplácali si po ramenou, jak jsme to dobře hráli. Zítra ráno nás čeká rapid (asi jen já R1 na to vlítnu) a odpoledne od 16.00 druhé kolo. Na admina posílám i fotografie, ať nám závidíte. Více na: http://www.czechtour.net/cz/open-liberec/.