Ano, větru ani dešti neporučíš. A tak plánovaný výlet na horu JEŠTĚD pro naprostou zamlženost hory byl nahrazen poznáváním fauny a flóry (pro pana inženýra; zvířat a rostlin). A kde, že se to poznávalo? No přeci v liberecké zoo. Po budíčku v 9.00 (já měl budíka na 6.00, ale nějak jsem to kadil,…), bohatá snídaně, dnes opak včerejška. Až na ty olezlé teplem plátky sýra. Poté hodina a půl přípravy na IM Plischkiho (byl i na koníkovi v Ostravě) a já na Jareše. Hup do auta, GPS naštelovat na zoo, tři minuty v autě a jsme tam. To jsme fakt mohli jít pěššo. Ale šachisti pěšo něchodí. Sloni byli dobří. Jeden hnípal na písku a druhý je oba obhazoval tím pískem. Stihli jsme i krmení tučňáku. Noooo, kýbl pošlých ryb (asi půl) a třicet sekund na jeho vysypání modedámou do vody. A nic. Potvory byly nažrané. Zato bílý tygr asurijský byl frajer. Taky jsme vyzkoušeli radar. Měřil rychlost chodců. Já 21 km/hod., 007 rovněž 21 km/hod. Mezi náma, může se stydět, i přes těch 35 let navrch zatím stačím. Jen v běhu. Po konzultaci s VB jsem dopsěl k závěru, že Kryšpína ještě nemohu nechat poslat do klobás. Až budou peníze na účtu TJ. Pak. A pak na hotelu příprava. Já pil vodu, 007 během čuměmí na film spolykal dvě jabka a kičku hroznů. Zazdil to grundčipsama. A vyšlo to!!!!! IM z dojč republik s elem o 2352 větším než mám já dostal na prdel! Přičemž příprava byla o tisíc procent vedle! Teda u Tadka tři ze tří a čtvrté kolo mu přineslo druhého nasazeného Zeberského z PLR s elem 2400. Tož uvidíme. Mě los přidělil na třetí kolo Jareše, 1966 elo více než mám já. Třináctý tah. Já za dva piky obětuji koníka. A po dalších padesáti čtyřech tazích to vzdávám, aniž mě to tankuje. Taková dobrá partie. Jen se mi nepadařilo vyhrát. Pal to čert. Tak příště. Druhá soutěžní otázka: V kterém roce byla založena liberecká zoo? Pro prvního, který svůj rok zveřejní na stránkách šachového klubu, je připravena jedna velká ferneta božkov. A mimo soutěž; víte co je to alpaka? Nebudu napínat: je to sudokopytník, s hmotností 55-60 kg, 11 měsíců březí ( pro pana inženýra je ta lama těhotná jedenáct měsíců). Jinak je to domestikovaná (pro pana inženýra zdomácnělá) lama vikuňka. Je hezká. Takže když si nadáváme do lam, jsme hezcí!