Ranní vstávání není pro Tadeáše a dnes to bylo obzvláště pro něj kruté (i pro mne, jako servismana). V půl páté ráno nevstáváme každý den a v pět to už bylo naknap. Vlak Hutník má odjezd z hlavního v 5.55, nakonec v tom dešti s Tadeášem stíháme jeho odjezd. Sergej se Standou a Kájou (i ostatními) již stepovali ve vestibulu nádraží. Zajímavé bylo třeba přivítání Káji (Karolíny Olšarové) s Tadeášem, kdy na něj vypálila místo ahoj, jen jak jsi to hrál v tu neděli? Připadalo mi to stejné, jako když dorazím o půlnoci z hospody domů a manželka na mě: spíš v obýváku, ožralo (myslím, že se v tom pozná více lidí, že Jardo?). A to ti dva nemají ještě ani patnáct! Jak to bude u nich vypadat za deset let? Ona Kája v neděli hrála za Mitall proti našemu áčku, a oba dostali nakládačku (aspoň si nemají co vyčítat, že?). Sergej (Berezjuk) přislíbil dlouhé ranní vyspávání, Standa (Jasný) naopak brzké ranní rozcvičky (to jsem zvědav, zda-li jako sporťák s adolescenty uspěje). Tomáš Bujnošek se jen usmíval pod chmýřím. Taky ve vzduchu pro dnešek visela otázka stávky zaměstnanců pražského dopravního podniku; jak se dopravit z nádraží na letiště. Nakonec pražáci přešlapují na místě, štěkají, nekoušou, protože přijít o 500 miliónu na podporu rodinných příslušníků, není žádná holá ř. Protože Turci jsou Turci a zkušenosti z předešlých let jsou takové, že první den je tam Turecko, tak naše česká výprava přijede až na pozdní večeři (ubytování v hotelu s pěti hvězdičkami) a dnes nestihne slavnostní zahájení. Cesta je náročná, v šest z Ostravy, ve 17.45 Istambul, 20.25 Antalya a ještě transfer na hotel. Není nad zlatý Mošnov (musíme s tím něco udělat!). Přijel prázdný rychlík a tak jsme s paní Olšarovou zamávali české výpravě, utřeli slzičky a jeli do rachoty. Stránky pořadatele: http://wycc2009.tsf.org.tr, snad od zítřka tam bude něco konkrétnějšího a pak budou postačovat i kliknutí na baner mistrovství na těchto stránkách.